Pevně připoutala synka k autosedačce. Usmála se na něj. Půlletý Petřík něco žvatlal. Chvíli se na něj dívala. Pak se usadila na místo spolujezdce.
"Kam to vlastně jedem? Můžeš mi to prosím tě říct?"
"Už jsem ti říkal, že je to překvapení," odpověděl její muž.
Pomalu se rozjeli. Hustě pršelo.
"Dneska na mě ukázal a pokoušel se něco říct..."
"Prosím tě, je mu půl roku, myslíš, že už by dokázal mluvit? Myslím, že ne Time," oba se zasmáli jejich starému žertíku.
"Proč by nemohl? Má přece intelekt po tobě," usmála se na něj žena a pohladila ho po rameni.
Podíval se na ni velmi příjemným způsobem, ale hned se musel vrátit k řízení, blížila se zatáčka. Byla velmi prudká. Auto na mokré vozovce dostalo smyk a vyletělo ze silnice. Naráželo do stromů a zastavilo se až po deseti metrech. Chlapec přežil. Rodiče ne.