"Ale já jsem přece říkal, že mi ty omluvenky budete nosit do tří dnů a dneska už je pátek. Snad jsme si domluvili nějaký pravidla a ty se budou dodržovat. A neexistuje, že budu u někoho dělat výjimku, to bych moch dělat u každýho."
"No jo, ale jestli po nás chcete, abychom něco dodržovali, tak sám byste měl jít příkladem. třeba písemky by správně měli být opravený do dvou týdnů, vy ste nám tu minulou donesl pod dvou měsících."
Neměl co odpovědět.
Ráno jsem venčil psa. Bohužel se položil svůj hnědavý voňavý výtvor, zrovna když se kolem procházel příslušník Městské policie.
"Vy po svém psu neuklízíte?" zeptal se mě, když jsem k psímu exkrementu moc neměl.
"Ne, nevzal jsem si žádný pytlík. A navíc stejně to nikdo nedělá."
"Aha, takže kdyby všichni najednou začali skákat z okna, tak vy byste skočil taky?"
Tenhle argument mi přišel trochu mimo.
"Ne, protože tohle je stejně nelogický jako upozornění: Nepokoušejte se zastavit motorovou pilu svými genitáliemi. Strčil byste svého pindíka pod motorovku? Asi ne. Tak nevím, proč bych měl skákat z okna..."
Zápasila v něm touha dát mi pokutu za znečištění a urážku veřejného činitele, ale naštěstí v něm jakýmsi nevysvětlitelným způsobem zvítězila dobrá strana síly.
"Příště to budete mít za dva tisíce," řekl a odešel.